středa 12. listopadu 2014

Krutost porovnávání se s ostatními

Děláme to všichni: díváme se na to, co dělají ostatní a přejeme si, abychom to dělali také.
Nebo se jim naopak smějeme za to, co dělají a odsuzujeme je a říkáme si, že jsme lepší.
Kvůli jednomu se cítíme špatně, díky druhému se cítíme povýšeně.
Ani jedno nás neudělá šťastnými. Podívejme se na pár jednoduchých příkladů.

Příklad 1: Sledování Instagramu
Sám Instagram nepoužívám, ale členové mé rodiny ano a vidím, jaké druhy věcí se tam dávají: lidé na oslavách, na pláži, u skvělé večeře, jak běhají, cvíčí jógu…celkově žijí úžasný život.
Pokud byste se na to dívali dlouhodobě a hodnotili jen podle toho, co vidíte na obrázcích, bylo by jednoduché srovnávat váš nudný život se skvělými životy vašich přátel. Proč toho neděláte víc? Proč nejíte chutnější jídlo? Proč necestujete, více necvičíte, nebo neděláte cokoliv jiného, než děláte teď? Proč nemáte hezčí tělo?
Samozřejmě takové srovnávání není fér. Vaši přátelé tam samozřejmě nedávají fotky, když dělají obyčejné věci, třeba jak sedí a dívají se na telefon. Nedávají tam nic o svých obavách nebo nudě, o svých hádkách a prokrastinaci, o svých nedostatcích.
Ale i kdybyste porovnávali jablka a jablka – své nejlepší momenty s jejich – k čemu by vám to bylo? Musí být nejlepší momenty našich životů nutně lepší, než ty jiných lidí? Proč?
Znamenají nejlepší momenty štěstí? Ukazují nám, o čem život opravdu je?
Ne. Štěstí pochází z toho, že si užíváme to, co je před námi a ne z toho, že si přejeme, abychom dělali něco jiného. O čem život je zjistíme tím, že mu budeme věnovat bližší pozornost; ne tím, že si přejeme, abychom žili ve snu.
Nemusíme být lepší, než kdokoliv jiný, musíme pouze milovat, kde jsme, co děláme a kdo jsme. To je to důležité.
Porovnávání nás nedělá šťastnějšími, ani díky němu nemáme větší radost ze života – pouze se díky tomu cítíme hrozně. A to je srdcervoucí.

Příklad 2: Odsuzování někoho jiného
Řekněme, že jsem těžce pracoval na tom, abych změnil své návyky, přestal kouřit a potom začal pravidelně cvičit a jíst daleko zdravěji. Dřel jsem na tom, abych byl zdravějším člověkem a jsem na to pyšný.
Potom vidím někoho s nadváhou, kdo neustále jí nezdravá jídla a kouří a neumí se držet pravidelného cvičebního plánu.

Jedna z častých reakcí je, že se na takového člověka podíváme a odsoudíme ho: proč nepřestane jíst to hrozné jídlo? Proč se denně nechodí projít, proč nejí zeleninu? Nemá kontrolu sám nad sebou! Za své problémy si může sám.

Takže ho odsoudíme a v porovnání s ním se cítíme nadřazeně, protože my tyto špatné návyky nemáme. Ale to nás nedělá šťastnějšími: když někoho odsuzujeme, jediné, co se děje je to, že ho nemáme rádi. To není štěstí, to je zhnusené kroucení hlavou.

Přejeme si, aby takoví lidé byli více jako my a můžeme se cítit i trochu frustrovaní, že se nedají do akce a neudělají pro sebe něco dobrého. Na radosti ze života nám to zrovna nepřidává. Chtěli bychom, aby byl jiní a jsme frustrovaní, že nejsou.

Místo toho bychom se mohli pokusit tomu člověku porozumět. Měli jsme někdy problémy s návyky? Měli jsme někdy ze sebe špatný pocit? Samozřejmě, že měli.
Sami víme, jaké je procházet něčím těžkým, cítit se bezradný, myslet si, že se nemůžeme změnit. Nevíme, jaké to je být tímto člověkem, ale možná si dokážeme představit, že trpí a můžeme doufat v konec jeho utrpení.

Dva návyky místo porovnávání
V obou případech máme díky porovnávání špatný pocit ze sebe nebo z ostatních. To je srdcervoucí, protože jsme dobří lidé a oni také. Když porovnáváme, tak bereme něco krásného a vytváříme z toho něco zlého.
Navrhuji 2 návyky namísto porovnávání:
  1. Važte si toho, kde jste. Místo toho, abyste se dívali na životy ostatních, podívejte se na to skvělé před vámi. Uvnitř vás. Važte si každého momentu, jednoho po druhém, a buďte šťastní za to, kde jste. Když zjistíte, že svůj život porovnáváte se životy ostatních, zaměřte se na chvíle, které právě prožíváte a nejděte způsob, jak si jich začít vážit.
  2. Snažte se porozumět, ne odsuzovat. Když zjistíte, že vás ostatní frustrují nebo je za něco odsuzujete, snažte se jim místo toho porozumět. Opravdu prochází těžkým obdobím? Jsou frustrovaní? Smutní? Naštvaní? Bezradní? Znáte, jaké to je? Když někomu rozumíme, už ho nepotřebujeme odsuzovat.
S používáním těchto dvou strategií se naše srdce vrací na správné místo. A už nemusíme zažívat kruté okamžiky porovnávání – není to potřeba.