sobota 14. ledna 2017

PSYCHOPATI TEST

Staří Hebrejci dávají lidem do oblasti ramen sídlo dvou energetických sfér, tzv. sefirot. Jedna z nich je umístěna oblasti pravého ramene a představuje pojmy spravedlnost, váhy, soud jedním slovem MOC (Gevurah). Asi i proto se odjakživa jako symbol moci používal meč. A jeho protikladem, levým ramenem byla boží milost neboli LÁSKA (Chesed). Ta byla vždy štítem proti všemu. Proti moci psychopatů je láska bezmocná. Každým štítem může jednou proniknout meč. A tohle je právě tato situace. To by se měl uvědomit každý, kdo se buď do psychopata zamiluje a nebo s psychopatem pracuje.

Abyste nebyly bezmocní i vy je tu test PCL-R, který se běžně využívá pro diagnostikování psychopatie. Autorem testu PCL-R je Dr.Robert D. Hare, renomovaný badatel v oboru kriminální psychologie. Pozn. Toto je verze testu z Hare Psychopathy Checklist - From Wikipedia, the free encyclopedia - This page was last modified on 18 March 2011 at 10:23


▬ 👅 ▬ 👅 ▬ 👅 UPOZORNĚNÍ: Pokud se pokusíte tento test sami vyhodnotit a vyjde vám u někoho 25 bodů a více, neznamená to ještě, že je dotyčný deprivant/psychopat. Je to však pravděpodobné. Diagnozu může stanovit jen psycholog nebo psychiatr vyškolený v příslušném kurzu. Není trestné být psychopat. Psychopati jsou plně příčetní, za své činy nesou vinu v plném rozsahu - pokud však něco provedou. Oni si to dovolí pokaždé, když ucítí příležitost a slabou (neinformovanou) kořist. Psychopat vždy bezpečně pozná, kdo je jeho kořist a kde jsou její slabiny. To, že vám u někoho vyjde tak vysoké skóre, že to s největší pravděpodobností psychopatie bude, ještě neznamená, že daný jedinec bude a má být nějak potrestán, zavřen do blázince nebo do vězení. Test vám pouze napoví, zda a NAKOLIK JE NEBEZPEČNÉ s takovým člověkem mít jakékoliv dohody, spolupráci, partnerství, pořizování dětí etc. etc. Pokud se totiž zapletete se skutečným psychopatem/deprivantem, nikdy se nezbavíte tendence psychopata zasahovat vám do života. I když utečete, můžete se dočkat nekonečných nepříjemností včetně různých anonymních udání, obvinění, trestních oznámení, dokonce jsou běžnou praxí new age dneška i temná magie a prokletí. Dá se očekávat, že čím více bodů v testu někdo nasbírá, tím těžší to s ním budete mít. Sám jsem několik let udržoval vztah s někým, kdo nasbíral 30 bodů. Vím, o čem se tu píše.

1. Diagnozu stanoví pouze psycholog nebo psychiatr vyškolený v příslušném kurzu.

2. Není trestné být psychopatem.

3. Lze říct, že psychopatem je ten, KDO SE JAKO PSYCHOPAT CHOVÁ - psychopatie je chování. Je to parazitní životní strategie. Podle jejich činů je poznáte. Jen podle jejich činů jim také náleží trest. Ne proto, co jsou, ale VÝHRADNĚ za to, JAK SE CHOVAJÍ.

4. Za své činy nesou 100% odpovědnost. Jsou plně příčetní. Netrpí bludy. Nejsou schizofrenní. Jsou-li souzeni, soudy jim přiznávají vinu v plném rozsahu.

5. Nemění se.


Psychopatie je, bohužel, parazitní životní strategie: "sport" těch, kteří považují agresivitu za sílu a slušnost za slabost. Buďte schopni psychopatii rozeznat, když se s ní setkáte. Nikdy toto chování netolerujte. Nikdy u nikoho toto chování nekryjte ani neomlouvejte. Nikdy nedávejte druhou šanci. Odejděte !!!

Nejnebezpečnější psychopati (nekriminální psychopati, ti kteří jsou nejlépe mezi lidmi schováni) mohou být někdy hmotně i sexuálně zcela asketičtí. Jsou vzory všech ctností. Tedy právě tady mohou být schováni i oni sami před sebou. Viz. další text o tom, čemu takový člověk vlastně věří.

Selhaly dosud veškeré snahy naučit je cítit s ostatními. Zato se přišlo na to, že psychopati s oblibou odkoukávají psychoterapeutické postupy a metody, aby je později mohli aplikovat ke zkáze svých obětí. Pravda je taková, že věda neumí zařídit, aby by se v psychopatovi probudilo SVĚDOMÍ. Aby začal zodpovědně spolupracovat s ostatními a respektoval a ctil jejich práva a city. Psychopat svědomí nemá, nebude mít. Bude litovat pouze sám sebe - pokud mu triky neprochází. Tedy není to jen o sobecké sebelítosti, je to o sebelítosti pro zlý důvod. Psychopat říká: "Lituji, že mi zločin nevyšel." Chcete ho snad utěšovat? Ideální materiál pro pomoc psychopatovi? MODLETE se za něj. Jinak nic. Více zde: http://elyna.wz.cz/jak_pomoci.htm


T E S T

▬ 👅 ▬ 👅 ▬ 👅 Faktor 1: Agresivní narcismus


1. Nápadné kouzlo, výmluvnost a povrchní šarm - Psychopati si často takzvaně "nasazují masku", která je příjemná a oblíbená. Psychopat například ochotně dělá dobré skutky, aby si získal náklonnost své oběti. Odhalíte je snadno. Práce jim smrdí. Nesmí to zase být moc namáhavá práce, to se zase pokoušejí šidít, což jim v mnoha případech lhaní a výmluv prochází a vy se pokoušíte jejich práci udělat sami, kvůli velkému soucitu s nimi. Oni sami jej nikdy neměli a nemají. Většinou proto, že jako děti či mladiství zažili přísné rodičovské tresty či sexuální zneužití, kdy jim nikdo nepřišel na pomoc, kdy s nimi soucit nikdo neměl. A proto jej zavrhnou ze svého života, nicméně jej všude vehementně propagují. A jako jediný formát přežití, přijmou usilovat o co největší moc.

2. Grandiózní sebehodnocení - Vědomé prožívání vlastní sociální pozice i postup měření toho, jak jedinec chápe sama sebe. Sebepřeceňování je velmi často nepřímo úměrné inteligenci. Psychopat je často člověk s vysokoškolským vzděláním. A přesto nebo právě proto se bojí racia, protože dobře tuší, že tam by mohl být odhalen. Nabádá ostatní, aby věřili svému srdci a svým pocitům, a zároveň si získává sympatie svých objektů zájmu a tím si pojišťuje, že mu bude věřeno proto, že ho „lidé mají rádi“. Na tomto sebeobrazu mu velmi záleží. Na potvrzení svých dobráckých úmyslů často přichází s citacemi či příběhy o kladných hrdinech, přičemž všem posluchačům musí být zcela jasné, že on je minimálně stejně dokonalý, jako onen kladný hrdina. V případě, že s příběhem přijde někdo jiný, nezapomene přijít se svojí trochou do mlýna, přidat nějakou tu pochvalou a upozornit tak na sebe. Účel je tentýž. Nikdo nesmí zůstat na pochybách o jeho ušlechtilých motivacích. 

3. Patologické lhaní - Mluvíme-li o patologickém lháři neboli mýtomanovi, jde o člověka, který lže, aniž by z toho měl nějaký hmatatelný užitek. Dokonce lže i ve chvílích, kdy by pro něj jednoznačně bylo jednodušší a výhodnější říct pravdu. Je závislý na smyšleném světě a nepravdivých informacích. Prožívá naprostou frustraci, když je nucen mluvit pravdu a popisovat skutečnou realitu. Jen si představte, jak musí vypadat mozek patologického lháře po několika letech jeho dobrodružného života. Kolik detailních informací navíc musí zachytit. V jakém neustálém stresu musí být, když si s někým povídá, aby se nedostal do slepé uličky. Možná řeknete: Tak ať začne mluvit pravdu. Ale patologickému lháři stojí tyhle stresové situace za to. Zvykne si a užívá si, že má svůj svět a dokáže postavit a rozbít světy ostatním. Díky neustálému stresu a tlaku na mozek musí buď používat alkohol, drogy a nebo meditační cvičení, aby účinky svých lží dokázal aspoň přijatelně otupit, tedy mohl se vymlouvat na to, že si je nepamatuje. Základní příznak většiny mýtomanů je totiž schopnost odhadnout, co ten druhý chce slyšet, a říct to nejen v pravý čas, ale také to říct se správnou mimikou a tónem hlasu. Takže jak chcete vlastně patologickému lháři pomoci? Patologický lhář, který trpí touto diagnózou více než dva roky, následně nedokáže rozeznat příběhy a historky, které se skutečně staly, od těch, které si vymyslel. 

4. Manipulativní a podvádějící - Manipulativní jednání je projevem člověka, který si není jistý sám sebou, který necítí pevnou půdu pod nohama, má problém být pružný a pokorný. A chce se za každou cenu dosáhnout svého, je zaslepený v postoji k určité situaci, zcela se uzavře všem argumentům, které vyjadřují odlišný názor od jeho. Vnímá odlišné názory a postoje jako ohrožení, jako útok na sebe… protože se cítí nedostatečně, začne manipulovat …. manipulace může někdy zdánlivě vypadat jako projev lásky, jindy může jít o zřetelnou agresi, vyhrožování… cílem je dosáhnout prostě svého svého.

Manipulátor nechce podávat jasné a srozumitelné myšlenky, protože pro manipulaci je výhodnější používat jakousi „mlhu“, pomocí které lze kdykoliv kohokoliv tlačit do pozice „ty moje myšlenky nechápeš“. S tím bývá často spojeno jakési „skromné povznesení se nad věc“, kterým manipulátor dává skrytě najevo, že má převahu, že jeho myšlenky zůstávají u některých lidí nepochopené, dává najevo, že to přece není jeho vina.


Manipulátor nemůže a nechce odpovídat na přímé otázky přímými odpověďmi, protože to mu ubírá prostor pro manipulaci a byl by nucen říct konkrétní věci, které by mohly projevit rozporuplnost jeho sdělení. Manipulátor totiž používá sdělení účelově a není pro něj důležité, co říká,ale jakého výsledku dosáhne, tudíž tvrdí to, co se mu právě hodí, ale nikdo nesmí poznat, že jsou v tom rozpory, proto na přímé otázky neodpovídá.

V diskusi s manipulátorem zjistíte, že manipulátor od některých témat zběhne a přesměruje vaší pozornost nenápadně na téma zcela jiné. Otázky nechá nezodpovězené a pokud se k nim chcete vracet, označí je jako nedůležité a vyzve k diskusi na jim nově nastolené téma, „které je přece mnohem důležitější“.

Manipulátor vám podsune nějakou myšlenku, která se vás osobně týká, a když pátráte po tom, proč vám ji sděluje, začne vám vysvětlovat, že pouze reaguje na vaše postoje, že to, co vám říká, není z jeho hlavy, ale jen reakce na to, co jste sdělili. Typickým sdělením manipulátora je to, že on jen odráží vaše pocity a sdělení, a to, co na něm vidíte negativního, je vlastně váš problém (ona myšlenka zrcadlení také pochází ze starého Řecka, v mnoha směrech je pravdivá a užitečná, ale manipulátor ji využívá účelově a vždy ve svůj prospěch).

Manipulátor používá vyšší autority jako je „Bůh“, „veřejné mínění“, „všeobecně známá pravda“ apod., aby dal přesvědčivost svým myšlenkám. Svoje myšlenky prezentuje jako objektivní fakta a diví se, nebo se blahosklonně usmívá tomu, že to prostě jen nechápete. 

5. Nepřítomnost výčitek svědomí nebo pocitů viny - Když opravdu zapátráte, zjistíte, že za většinou našich neúspěchů, nespokojeností, nezdarů, finančních omezení, vztahových i zdravotních problémů, stojí pocit viny. Takový jedinec si pak uvědomí, že je ve svém životě stále něčím a někým omezován a je obklopen z valné části negativními lidmi. Psychopaty. Lidmi, kteří ho obviňují, ať udělá cokoliv, vylívají si na něm zlost, limitují ho svým strachem anebo v něm strach spouští. Přesto je naše touha zavděčit se i tomu největšímu škodiči velice silná. My s nimi totiž máme to, co oni s námi ani mít nemohou. Slitování. Psychopat může používat i různé metody zaměřené na destrukci osobnosti manipulované osoby. Například cílové osobě či osobám nenápadně mění důvěrně známé prostředí tak, aby se v něm neorientovala a cítila nesvá. Když potřebuje, upozorňuje na své zásluhy a zároveň snižuje sebevědomí oběti. Neváhá věnovat dar velké ceny nebo půjčit peníze apod., protože si tím svou oběť morálně zavazuje. V manželství se manipulátor běžně dopouští citového vydírání. Snaží se vzbudit silné emoce (strach, pocit viny). Dokáže zcela rozvrátit rodinu. Psychopati jsou bez svědomí. Trvale a nenapravitelně. Neomlouvají se a nikdy nenapravují škody. Pokud něco naprosto pokazili, nejprve se (uraženě) stáhnou a následně se pokusí z celé situace vylhat. Že za to mohly okolnosti a kdokoliv jiný, jen ne oni. Tam, kde by zdravého člověka fackovala hanba, tam je psychopat povznesen, stále lehce nad věcí. Bezostyšně konstruuje minulost dle vlastní fantazie. A ve svůj prospěch. 

6. Povrchnost, mělkost (oploštěný afekt) - Povrchní lidé se zabývají sami sebou, ostatní je nezajímají (jsou sobci), nemají hlubší zájmy, uspokojují je např. peníze místo toho co by za ně mohli zažít. Povrchní lidé nejdou do hloubky problému, rádi mluví a neradi poslouchají druhé (naslouchají druhým). neustále sice vytvářejí dojem, že jim jde o podstatu věci, ale to dělají právě proto, aby si nikdo nevšiml jejich povrchnosti. Když mají vést cokoliv jsou ve stresu jelikož mají potřebu před ostatními utajit, že vlastně vůbec netuší jak a proč dále. Jejich chování, vztah k lidem jako k věcem (pozor, takto to oni nikdy nenazvou) a dělením lidí na silné a slabochy vede k tomu, že jejich vztahy nemají dlouhého trvání nebo naopak si vydržují vedle sebe řadu “kamarádů”, kteří plní jejich přání. Rytíři bílých koní. Lidi jsou pro ně užiteční, pokud něco potřebují, pokud ne, pak jsou bezcenní. 

7. Necitlivý/nedostatek empatie - Pro schopnost empatie je užitečné umět odložit svoje vlastní názory, hodnoty a předsudky. Jde o to být schopný pochopit jak a proč člověk jednal tak, jak jednal, jaké z toho má pocity a jaký má na kteroukoliv věc názor, kdy jedná proti svému přesvědčení a kdy se naopak to, jak se chová navenek, plně ztotožňuje s tím, co cítí uvnitř. To tady zcela určitě nehrozí. 

8. Neschopen přijímat odpovědnost za vlastní činy - Psychopati se nedokážou vcítit do pocitů normálních lidí. Psychopat nikdy nepřizná, že udělal chybu, nikdy neuzná, že neměl pravdu nebo že se zmýlil. Vždy své chování maskuje pod nějaké jiné motivy, které se zdají být dobré a ušlechtilé. Využívá vaší sympatie k tomu, aby vám zabránil racionálně rozebrat jeho chování.


▬ 👅 ▬ 👅 ▬ 👅 Faktor 2: Společensky deviovaný (devastující) životní styl


9. Potřeba vzrušení a/nebo sklon k nudě - Jeho život probíhá jako válka a pohyb ode zdi ke zdi. Buď deprese nebo maniakální a extrémně výkonná fáze.Buď se šílené nudí a nutí druhé k akci nebo naopak k tomu, aby ostatní fanaticky následovali jeho “cestu”. 

10. Parazitický životní styl - Narcismus - pro narcistickou osobnost (psychopat je narcistní) je vždy reálná jen ta skutečnost, která odpovídá jejím přáním, jejímu myšlení a jejím pocitům. Věří čemukoliv, o čem prohlásí, že to pravda je. Je schopen popírat i zcela zjevnou skutečnost. I tváří v tvář faktům je schopen tvrdit, že neexistují. Psychopati často na ostatních parazitují a žijí na úkor jiných lidí. A to těch, kterým vnutí svůj obraz světa. 

11. Špatná sebekontrola - Ne, nejsou šílení, jde o to, že vždy jde o poruchu vztahu k druhým lidem a z ní vznikající pokřivené vnímání reality. Narcistický člověk dojít snadno k přesvědčení o své neomylnosti a dokonalosti. A dokonalost či aspoň pokusy o ní je nutí k maximálnímu pracovnímu tempu, mají na sebe, ale jelikož neumí prožít sami v sobě svou vinu, projektují do druhých a obviňují všechny za to, že dělají svět nedokonalým místem. Každý, kdo narušuje tento jejich obraz dokonalého bytí v jakékoliv oblasti (např. odkrýváním jejich motivů) je nepřítel, proti němuž obrací svou agresi. 

12. Nedostatek realistických, dlouhodobých cílů - Psychopati mívají nerealistické dlouhodobé cíle. Buď nemají vůbec žádné, nebo jsou nedosažitelné a vycházejí z toho, že psychopat sám sebe vidí jako mnohem schopnějšího, chytřejšího a mocnějšího, než ve skutečnosti je. A jelikož je sám rád v roli oběti, které se díky tomu může vymlouvat na všechny možné i nemožné excesy, jenž mu přišli do cesty a on je překonal, je zde vidět i další detail, často jsou psychopaté pyšní i na to, že nic nedokončili. To proto, že při tom mají možnost pomluvit a agresivně verbálně napadnout všechny kolem. 

13. Impulsivita - V okamžiku agrese ztrácejí jakákoliv pravidla etiky a etikety. jsou schopni pro silné pocity vzrušení, jenž v nich agrese vyvolává, ji vyvolávat a to neustále i ve svém okolí, aby se tzv. “něco dělo”. nemusí být vždy sami aktivní agresoři, i když i to je časté, ale jsou spouštěčem sociálních rozepří. baví se klidně nad rodinnou rvačkou, kterou vyvolali. Nenápadně a tak, aby nemohli být odpovědni za její rozpoutání. Okamžitě po jejím skončení se zpravidla přihlásí za její odpovědnost, což přítomní zavrhnou a tím z nich sejmou případný pocit viny. Já nic, já muzikant. Vede je to často k tomu, že jsou z nich výborní energetičtí upíři. Impulzivita je u nich neustálá potřeba podnětů zvenku. Ponecháte-li je o samotě, doslova "lezou po zdi". To pak mají časté migrény. Nudí se. Jako by žili v neustálém nedostatku zajímavých podnětů a měli snížený práh bolesti. Například podněty, které u ostatních lidí vyvolávají poplachovou, obrannou a únikovou reakci, u psychopatů vyvolávají spíše orientačně-pátrací reakci a zájem. Jako by jim bylo jedno, co cítí, ale hlavně, aby to bylo hodně silné. Důležité je pro ně slovo intenzita.

14. Nezodpovědnost - Je zajímavé, jak často u nich vedou tzv. nicknemaes neboli přezdívky. za ně se toho totiž dá mnoho schovat. Používají je jako svou značku. Jelikož nejsou schopni přijmout odpovědnost nejsou schopni ani vystupovat pod svým vlastním jménem. Naprostá neschopnost zříci se okamžitého potěšení ve prospěch vzdálenějších cílů. Psychopat neplní závazky, sliby, dané slovo opakovaně. Psychopat domů dorazí třeba až následující den. jde se v opilosti vyspat s několika cizími lidmi namísto toho,a by se pokusil jít s partnerem domů. Není na něj spoleh. Je vždy nad věcí. Neomluví se. Nemá potřebu své selhání nějak odčinit. Obviní kohokoliv. Přenese odpovědnost za to, co se stalo, na někoho jiného. Řekne komukoliv, že je to jeho chyba. Jelikož neumí přijmout a prožívat pocit viny.

15. Kriminalita v dětství či v průběhu dospívání - Velmi špatně se prokazuje. Občas v záchvatu sebestřednosti prozradí své předchozí excesy, ale jen když mají pocit, že jim naslouchá spřízněná duše, před kterou se mohou blýsknout. 

16. Problémové chování v dětství či v průběhu dospívání - Často začínají sexuální život kolem 13 roku života, tedy kdy ještě nemají jakékoliv představy o jejím úspěšném zařazení do své osobnosti. jejich prožívání i této oblasti je mělké a nejsou schopni jít do hloubky. Proto často podléhají nebo tvoří násilí - nebezpečné praktiky včetně bondáže až se objevuje i krev, sadomasochismus. 

17. Zrušení podmínečného propuštění - Těžko ověřitelné. Ale hledejte máte-li podezření.


▬ 👅 ▬ 👅 ▬ 👅 Zvláštnosti, jenž nekorelují ani s jedním faktorem


18. Promiskuitní sexuální chování - Sexualita je pro něj pouze nástrojem moci. Vždy se nejprve pokouší udělat vše podle vašich představa, aby zjistil vaše preference. Pak se je i proti svému přesvědčení, pokouší několikrát po sobě hojně aplikovat, aby si vás citově zavázal a následně se začne zabývat tím, že do sexuality přináší to svoje a jakmile není sexualita řízena jím a jeho potřebami, pak není ochoten k sexuálnímu kontaktu vůbec. Je schopen bez výčitek partnera podvést a to i opakovaně, jelikož nemá výčitky a jde mu o jeho uspokojení. To si většinou nepřizná a maskuje svůj zájem o sexualitu často jinými praktikami, které odkazují na tzv. pozitivní a duchovní rozměr: např. tantra. Psychopat vykazuje i v sexuálním chování nepřítomnost výčitek svědomí a také zcela povrchní cítění a citové prožívání. Nerespektuje city lidí kolem sebe (nerespektuje ani jejich práva). Jeho sexuální bezcitnost vede ke krutostem - velmi se vyžívá, když může svého partnera opustit tím, že jej podvede s někým, koho jednoduše svede a opustí. Následně se pak nechá hýčkat dalším úplně jiným objektem, který mu poskytne pozornost. Počet sexuálních partnerů je celkem vysoký. Všímejte si, když mluví o svých vztazích, co byly. Dívejte se na to, jak potkává bývalé známe a k čemu se u nich hlásí (spali jsme spolu jen dvakrát, to ani nebyl vztah, atp.). Pochopíte, že lže a vymýšlí si, protože byste ze skutečných počtů jeho partnerů brzy pochopili, že mu vlastně ani na jednom z nich příliš nezáleželo. Stářím mu sexualita dojde jako manipulující efekt a tak se vůči stáří a stárnutí často staví velmi nepříznivě. 

19. Mnoho krátkodobých manželských vztahů - Pokud má v historii několik velmi krátkých manželství, pravděpodobnost, že jde o psychopatickou osobnost vzrůstá. 

20. Kriminální všestrannost (Univerzální kriminální chování) - Hledejte historii kriminální minulosti v mládí. Mnoho psychopatů vykazuje patologické chování v časném mládí. Pokud tam kriminální minulost je, prozkoumejte, jak moc je různorodá. Psychopatům mnoho věcí projde, ale občas je přece jen někdo přistihne. Schopnost flexibility při páchání zločinu je dobrým indikátorem. 

21. Druhotně získané dovednosti sociopatického/sociologického podmiňování* - Nově přibyl bod č.21 "Acquired behavioural sociopathy/sociological conditioning". Tento bod znamená, že daná osoba se spoléhá na sociologické dovednosti a triky, aby klamala. Jinými slovy: Zneužívá vědu i terapii k dosažení svého cíle.

V Y H O D N O C E N Í

▬ 👅 ▬ 👅 ▬ 👅 Tyto položky zjišťují citové, interpersonální a behaviorální rysy. Každá z položek je hodnocena od nuly do dvou. Celková suma bodů pak stanoví rozsah psychopatie dané osoby: 
Otázek je tedy celkem 21. 
Pokud je znak nepřítomen, skóre za položku je 0. 
Pokud je znak pravděpodobně přítomen, skóre 1. 
Pokud je znak zcela jistě přítomen, skóre 2 
Výsledek celkem 30 bodů (v USA) nebo celkem 25 bodů (ve Velké Británii) znamená s vysokou pravděpodobností odhaleného psychopata.

Malé shrnutí na závěr:

1. Psychopat necítí vinu. 
2. Psychopat neslyší na morální apely. 
3. Psychopat se nemění. 

Z toho plyne: 

1. S psychopatem nevyjednávejte o jeho vině. 
2. Odkažte psychopata do mezí zákona. 
3. Nesnažte se ho změnit. Nemůžete-li odolat touze změnit psychopata, modlete se za něj. 

Neočekávejte spolupráci ze strany psychopata - toto jsou doslova pakty s ďáblem, které se vymstí vám (nikoliv jemu). Pokud sám psychopat spolupráci nabízí, dělá to pragmaticky proto, aby vás dříve či později využil. Očekávejte tyranii, neočekávejte slitování.


▬ 👅 ▬ 👅 ▬ 👅 “Přibližně čtvrtina lidí s antisociální poruchou osobnosti jsou psychopati v úzkém anglosaském slova smyslu. Existuji dva druhy psychopatů Úspěšní a neúspěšní. Ti neúspěšní sedí v kriminálech, ti úspěšní sedí v čele správních rad.” - MUDr. František Koukolík, DrSc.

Z D R O J E

▬ 👅 ▬ 👅 ▬ 👅 

úterý 22. listopadu 2016

Evoluce zlomeniny duše

Většina z nás nemá příliš velkou představu a o problémech a hloubce či závažnosti problém, které sužují lidi naší společnosti. Nemáme ani potuchy o tom,jak lidé prožívají své deprese, úzkosti, stavy nejistoty a jak moc při tom trpí nedostatkem lásky a radosti v životě. Jejich společným jmenovatelem je při tom jedno prosté slovo. Stres. Nejprve definujme, analyzujme.

Stres (angl. stress = napětí, namáhání, tlak) je funkční stav živého organismu, kdy je tento organismus vystaven mimořádným podmínkám (stresorům), a jeho následné obranné reakce, které mají za cíl zachování rovnováhy a zabránit poškození nebo smrti organismu. Následující dělení zavedl roku 1975 Hans Selye:
▬ Eustres – pozitivní zátěž, která v přiměřené míře stimuluje jedince k vyšším anebo lepším výkonům.
▬ Distres – nadměrná zátěž, která může jedince poškodit a vyvolat onemocnění či dokonce smrt.

Pokud tedy působení stresu trvá příliš dlouho nebo přesáhne určitou mez (distres), může vést k rozhodnutím, jejichž důsledkem je úzkostné (únik) nebo depresivní (ústup) chování. Z výše popsaného však vyplývá, že stresová reakce vede k aktivaci mechanismů, které umožňují krátkodobě podávat vysoké výkony v případě nebezpečí. Jenže, co v případě, když je nebezpečí jen naší vnitřní představou a nikoliv bojem o přežití, jak tomu bývá v přírodě? Stejná reakce se tak spouští i v případě, kdy je organismus vystaven psychickým tlakům, které nejsou skutečnou hrozbou pro naši fyzickou existenci. Ideálním zrcadlem, který vám do života přináší nejvíce stresů je váš partner, rodiče i děti. To, co bylo před 100 lety motorem rozvoje lidí se nyní pomalu, ale jistě stává jeho největší brzdou. Právě ve spojení s nadměrným stresem.

Způsob našeho života často vede k tomu, že náš organismus nemůže na stres reagovat bojem nebo útěkem. Pokud tedy není schopen psychický tlak z různých důvodů zvládnout, přechází do stadia distresu, kdy původně užitečné obranné mechanismy začnou tělu škodit. Dlouhodobé psychické problémy právě tímto mechanismem vyvolávají různé zdravotní obtíže. Příznaky, které nám ukazují nadměrné působení stresu jsou zejména tyto: bolí vás celé tělo // zhoršuje se spánek, neupadáte do hlubokého spánku, ale reagujete na jakýkoliv podnět, co se kde šustne, díky tomu se nevyspíte, i když jako spíte // noční můry ve snech // mění se rychle váha a to v obou směrech // nedokážete přestat myslet na práci či jiné problémy // nemůžete klidně sedět // máte malou trpělivost v jednání s jinými, ihned vybuchujete v návalech zlosti naprosto neodůvodněně // máte velké výkyvy nálad // vypadávají vám více vlasy // ztrácíte zájem o svůj intimní život a na jakékoliv jeho projevy reagujete opět přehnaně. 

A především proto, že si pomalu, ale jistě ty příznaky začínáme uvědomovat, proto tolik hledáme kolem sebe lidi, kteří mají dostatek své energie. K zastavení se. Takových lidí, v jejichž přítomnosti se vy cítíte jinak. Pociťujete stav rovnováhy, zmizí napětí, uvolní se svaly jinak sevřené a vnímáte příjemné pocity. Jste najednou sami sebou. Máte pocit větší energie v těle při němž najednou lépe chápou sami sebe. To je však dočasný jev. Nemívají dlouhého trvání. Možná pomohou posunout změnu ve vás. Ale neuzdraví vás. Při tom, jak se setkáváte, dostáváte energii a ta jde spolu s vámi za obnovou do stále hlubších fyzických, emočních  i psychických úrovní. A zde se střetáváte stále více se všemi stále děsivějšími vzpomínkami a prožitky z dětství. A tudíž i s pocity, které jste v sobě dlouho potlačovali. Mnoho z nás se mylně, velmi mylně domnívá, že odříznutím se od minulosti se zbavíme i těchto devastujících účinků. Aspoň to nám zkouší nalhat naše mysl. Nikdy se to ještě nikomu nepovedlo. Minulosti se nemůžeme zbavit. Můžeme se z ní jen učit. 

Chápu proč se vracíme k svému malému vnitřnímu dítěti. Neznalo stres. Mělo ze všeho radost a pocit svobody. A proto o svou svobodu dnes tak ultimát-ně bojujeme, Bohužel se všemi kolem a ne s tím jediným, které nám naši radost brání prožívat. S naším vnitřním nastavením. Bojujeme o vnější svobodu v domnění, že díky ní přijde ta vnitřní. Myslíme si, že dospělí už jsou svobodní, když právě nás tolik omezují. Chceme tedy, co nejrychleji dospět. Začneme proto ve svém životě velmi brzo pít alkohol (jako dospělí), kouřit (jako dospělí), souložit (jako dospělí), a stáváme se tak ještě dříve závislými na svém nevědomí (jako dospělí). A nakonec utečeme z domova hodně daleko, kde to vše předešlé ještě zopakujeme. Pořadí nechávám na vás. Výsledek? Stanete se ještě více závislými. Když se teď rozhlédnete kolem sebe, co tam je? Váš milovaný člověk, harmonická rodina, společenstvo a nebo strach z toho, co bude? V naší společnosti je svoboda vyjádřením našeho osobního práva a respektu prosazovat své štěstí a radost. Nicméně vnější svoboda nestačí. Člověk potřebuje i tu vnitřní, tedy možnost dát najevo otevřeně své pocity. Mnohdy jsem nechápal větu klientů, když říkali, jsme tu s tebou rádi, protože si nemusíme na nic hrát. Naše chování a vyjadřování ovládá totiž tzv. "superego", které vlastní náš vnitřní seznam příkazů a zákazů a pokud porušíme jím stanovená pravidla, dokáže nás zpravidla potrestat. De facto je to náš praprapředek rodič "diktátor". No jenomže funguje pod úrovní našeho vědomí a my si proto neuvědomujeme, že ony limity, kvůli kterým se tolik vztekáme, když prožíváme své pocity a činnosti (včetně sexu), nejsou výsledkem naší svobodné vůle. Chceme ony limity zrušit, protože podvědomě cítíme, že nejsou námi. Protože jen svobodný člověk je schopen respektovat práva a svobodu druhých. 

No nakonec si řekneme, že všechny lidské společnosti regulují své chování. třebas dress-codem. Tak, aby společnost měla obdobné pocity a ty aby navozovaly možnost harmoničtějších vztahu mezi lidmi. A ty regulace se především u těch prvobytně pospolných týkali činností, nikoliv pocitů. Teprve s nástupem tzv. civilizací založených na moci, nikoliv na spolužití, se taky uvolnil obrovský stres, protože ona vládnoucí špičky rozšířili koncepty viny nejenom na činnosti, ale především i do pocitů. 

A tím vznikl největší stresor v dějinách. Omezení sebe sama na to, co je "dobře" a co "špatně". Žádný jiný tvor v našem světě neposuzuje své dojmy, myšlenky či skutky. my ano. A díky tomu se od útlého mládí dostáváme do boje o svou integritu, která je ohrožena. Ale náš vzdor a boj o moc nemůžeme bojem nikdy vyhrát. Tak totiž na své cestě životem dosáhneme jen zlomení vlastní duše. A to právě násilím moci a je jedno zda fyzické, emoční či psychické. Její neúčinnější zbraň stres nás zabijí. A my, potom jdeme a lámeme duše jiných. To, proto, že sami neumíme se stresem vyjít. Neumíme jej přijmout. A tak hledáme dostatek energie, která by nám jej pomohla zvládnout. Příroda funguje jako dobíječ jen občas, jelikož si stejně sami spálíme své obvody a nic nám potom už nebude platná. Nebudeme s ní mít spojení. Jediné, co nám pak zbývá k energetické obživě, byť ne příliš počestné, je srdce jiného člověka. Proto nemůžeme u toho jednoho srdce vydržet. Naše nevědomím ovládané superego nás žene dál. Od srdce k srdci. A ještě tomu říkáváme láska. MZZ

sobota 12. listopadu 2016

O pravdu


Přišla za mnou žena. Neznal jsem ji, chce prý výklad karet. Ok, Domluvili jsme si schůzku. Přišla. To by nebylo nic divného. Divné bylo, že výklad sám, když jsem jej udělal mne překvapil, protože neodpovídal naprosto v ničem tomu, na co se ptala. Což o to, to se stává, ale teď to bylo jiné, úplně jiné. Díval jsem se do karet, na ní a nic jsem neříkal. Po chvíli opravdu dlouhého mlčení jsem si uvědomil, že pláče. Seděla před mnou a brečela jako malá holka. Podal jsem ji mlčky kapesník a šel pro krizové kapky, pro jistotu. Udělal jsem čaj, podal jí ho a seděl jsem. Dál naproti ní a mlčky. Což nebývá mnohdy; tedy ti, kdo mne znají vědí, jak sem ukecanej; snadné :).

Zvedla oči z kapesníku a poprvé se malinko usmála. To, asi už působil med v čaji, co se rozvoněl po místnosti. Stále jsem se na ní jen díval a ona plakala. Pro chlapa, když vidí brečet ženu, to není nic snadného. Pak se zarazila, nabrala dech a povídá, že se ptala na naprostou blbost. že to nemělo žádný smysl ta otázka, že se jen chtěla dostat blízko ke mně. Poslední slova skoro zašeptala. Když se trochu situace ustálila vyprávěla mi, že zažila změnu člověka, její známé, s kterým jsem strávil chvíli času na kurzu, stylistiky, kde jsem učil. Říkala, že tu dotyčnou zná z dřívějška a že se na ní nemohla vynadívat, když se sní nějaký čas potom potkala. Řekla mi, že v životě neviděla takovou změnu v tom, jak se ten člověk začal chovat. Řekla mi, zvědavci, že to neumí popsat slovy, že z ní byla jen cítit opravdovost. Pravda.

Na mé nechápavé zakroucení hlavou mi řekla, že myslí to, že má najednou pocit, že si s ní může promluvit o čemkoliv, že se jim neuvěřitelně zjednodušila komunikace, že od ní přestala čekat zázraky a ony se začaly dít. Řekla mi, že je strašně unavená životem (je jí 35), protože musela celý život lhát. A na moje pozvednuté obočí, které se ptalo, odpověděla, že jí právě tahle žena řekla, na otázku, jak se jí podařilo se tak uvolnit do života, dostala odpověď, "potkala jsem člověka, před kterým si nemusím na nic hrát a kterému nemusím lhát". Jan Antonín Baťa říkával: "pravda vyjde na povrch, jako olej na vodu".

Pár let dělám do image lidí. A vnímám, že ano, to je skoro přesně popsaný problém celé naší společnosti. Na povrchu je něco jiného než uvnitř. V oblečení i v názorech. Odhodily jsme svoje ega do zákopu názorových válek a dali jim možnost lhát. V zájmu naší "ochrany", prý... Vždyť, když si lžete, přijdete úplně o vše. O vše falešné, co bylo vy vašem životě. A tak abychom nezůstali sami sebou, sami se sebou, protože se sami sebe nejvíce bojíme, raději sobě i všem kolem lžeme. Ono mluvit pravdu o svých citech a pocitech, chce větší odvahu nežili lhát. A to jsem ji to řekl. Nakonec našla odvahu se zeptat na něco, co ji trápilo a ještě chvíli jsme si povídali. Když se zvedla, odcházela úplně jinak než když přišla. Bylo to znát v jejím postoji, pohledu, držení těla. Uvědomil jsem si při pohledu na ní, jak je živoucí pravda krásná. A taky to, že sice ne každý může pravdu vidět, ale každý může být pravdou. Řekla mi, mezi dveřmi, že čekala pěkného sprosťáka. prvotní varování od kámošky zabralo. V bezpečné vzdálenosti odcházejíc. Ale, že děkuje, že si uvědomila, jak sprostá byla ona tím, co si myslela a v co uvěřila aniž by si dala tu práci si to ověřit. Usmál sem se nebo ušklíbl, ani nevím a povídám, že sprostý být umím taky a pěkně, a že jí chápu. Protože, když někomu, kdo žije ve lži, vykládáte pravdu, vždy má pocit, že mluvíte sprostě, i když byste citoval z oxfordského výkladového slovníku. Mám ji, ale kvůli tomu lhát? Poděkovala, usmála se taky a šla. Řekla, že jde jednat. Něco udělat, co prý měla udělat už dávno. :), v policejních svodkách se neobjevuje, takže to nebyl trestný čin.

Jednat znamená mít pravdu. Protože pak máme o světě spolehlivou představu. Aby mohla být věta pravdivá, musí být pravda. Pravdivé věty jsou možné jen díky tomu, že skutečnost není nekonečně mnohoznačná a proměnlivá - skutečnost má svou pravdivost, svou pravdu. Projevenou námi. To, že naše věty jsou pravdivé, že podle nich můžeme žít, nás vede k uvědomění, že vzdor všemu a všem je ve světě našeho života jeho centrem pravda. A pravda sídlí jedině v srdci. V svobodném srdci. V srdci nezatíženém pohádkovými představami o věčném boji princů a princezen o to, kdo bude první vyvolený a zvítězí v zápase o ruku jediné dcery království; o tom, co je špatně či dobře nebo snad o tom, kdo je horší či lepší... v srdci, které chce žít normální život bez nutnosti malovat si pocit štěstí na zdi sociálních sítí, ale sdílet jej s těmi, které miluje třebas upečenou svatomartinskou husou.

Chybí nám schopnost milovat. My totiž rádi milujeme jen ty, co nám lžou. 

MZZ





sobota 13. srpna 2016

NWL 2017 - YELLOW POWER - A - MONIKA

Chcete-li podpořit tuto proměnu, žádáme vás o její SDÍLENÍ na facebookovém profilu. Jedno sdílení = 1 hlas. Tři proměny, které nasbírají nejvíce hlasů = sdílení, postupuje ve své kategorii přímo do finále konané na Woman & Life Festival -https://www.facebook.com/pages/Woman-Life-Festival/365899333610295.






▬ team YELLOW POWER se představuje:
►vizážistka Dinh Hai Trieu - https://www.facebook.com/linda.dinhhaitrieu
►►►fotografka Dinh Hai Trieu -https://www.facebook.com/linda.dinhhaitrieu
☼ modelka MONIKA
►►► označení vedoucího teamu a jeho kontaktu

VÍCE O SOUTĚŽI ZDE: http://new-woman-look.blogspot.cz/

pátek 5. srpna 2016

MAKE-UP TREND DESIGN 2016 - SUMMER TOUCH by MÍŠA BERNATÍKOVÁ


Nechejte se inspirovat září slunce, opálením, bronzem, který si dopřáváte oleji či opalovacími mléky, které pokožku příjemně projasní, hydratují a zdůrazní vaše opálení.

Bronzing je hitem letošního roku, plní stránky časopisů, katalogy kosmetických firem, inspirují se v něm jak ženy pro běžné denní nošení či večerní líčení, ale také hvězdy modelingových, divadelních či filmových scén. Správným rozpracováním rozjasnění pleti můžete zdůraznit klady obličeje, které mohou mluvit za vás při jediném pohledu. Můžete oslnit už vstupem do místnosti, rozzářit ji, strhnout na sebe pozornost, stačí jen vhodně zvolit bronzující podklad, ať už v podobě krémové nebo pudrové.

Pokud se rozhodnete klást větší důraz na rty použitím sytějších tónů, líčení očí zvolte jen jemné, v tělových či světlejších tónech, doplňte precizní linkou a řasám dodejte tvar, hustotu a délku pomocí kvalitní řasenky. Pokud chcete svůj pohled ještě více rozjasnit, doporučuji na vnitřní víčko aplikovat tělovou či bílou tužku, díky které oko dokážete rozevřít a pohled umocnit.

Co se týká rtěnek, trendem tohoto léta jsou sytější tóny oranžové, červené či švestkové barvy a je opravdu velmi milým zjištěním, že čím dál víc žen se nebojí v tomto ohledu experimentovat a zdůrazňuje více rty než oči.

Modelka : Jana Papežová
Make-up & hair : Michaela Bernatíková
Photo : Photography - Michaela Bernatíková
Použité materiály :
Štětce : Hakuro
Makeup, rtěnka a pudr : Make-up Studio
Oční stíny : Be Chic
Obočí : Makeup Revolution
Oční linky, řasenka, korektor : Reviderm

pondělí 6. června 2016

PROČ SI CYKLOOBLEČENÍ NAVLÉKÁME I VE MĚSTĚ?


Pamatujete si na výzvu Michala Kučery, majitele obchodu s luxusní pánskou obuví v centru Prahy, který si před půldruhým rokem nalepil na výlohu nápis Zákaz vstupu v outdoorovém oblečení? Udělal to tehdy proto, aby mu zákazníci, kteří vypadají, že zrovna pokořili nejmíň Milešovku, nenosili její části dovnitř do obchodu na botách. Měl ale i kultivační motiv: říct, že záplatované horolezecké kalhoty a třícentimetrový bagr na podrážce do města nepatří. Patří jen na tu Milešovku.

Michal Kučera tehdy způsobil poprask. Do obchodu začal volat bezpočet majitelů různých provozoven po republice a žádali ho o stejnou samolepku. Zhruba stejný počet lidí mu ale nadával do fašisty a vesměs argumentoval tím, že můžou chodit, v čem chtějí; hlavně když na případnou koupi jeho bot za pět tisíc mají.

Podobný rozruch vyvolal před několika týdny majitel novozélandského hotelu Plough ve městě Rangiora, který zakázal vstup do kavárny a hotelové restaurace v lykrovém oblečení. Hoteliér ve městě, kde každý jezdí na kole, to zdůvodnil tím, že chce z respektu vůči ostatním hostům omezit pohyb lidí při snídani a obědech v krátkých elasťácích a obepnutých cyklotričkách, která možná až příliš odhalují všechny “boule a záhyby” lidského těla. “Kolo je nádherná věc,” napsal hoteliér na tabuli před vstupem do svého podniku, “ale nikdy neměla být vynalezena lykra! Žádné lykrové šortky prosím.”


Je skoro s podivem, že se podobná iniciativa – o níž by se veřejně vědělo – ještě neobjevila v Česku. Také našinec totiž na kole často vypadá, jako by se utrhl pelotonu nějakého nedalekého závodu a do města jen omylem zabloudil. Jiné cyklistické národy přitom takovou zálibou v elasťácích a upnutých dresech s barevným potiskem nemají.

Když Belgičané jedou do lesa, vytáhnou jen obyčejné kraťasy a tričko, a kromě helmy nemívají nic, co by ukazovalo na profesionální výstroj. Ve městě oblékají kalhoty, saka, respektive sukně a kabáty, stejně jako Dánové nebo Holanďané. Všichni přitom na kole ujedou násobně víc kilometrů ročně než Češi - a na všech terénech.

Je záhada, proč tolik milujeme speciální cyklistické oblečení, do kterého se nadšeně oblékají celé rodiny. Není sporu, že je “funkční” – odvádí pot, snižuje tření vzduchu, tlumí nárazy. Jenže u jiných “funkčních” věcí tak ortodoxní nejsme. Kolik z nás má kromě obyčejného kartáčku ještě ten mezizubní a jednosvazkový – oba jsou funkční, dokonce funkčnější než ten základní – a dvakrát denně používá všechny tři?

Souvisí nákup cyklo výstroje s pocitem, že sportujeme už jen tím, že se do ní oblékneme a stoupneme si vedle kola? Že už tím jsme cyklisté a podáváme výkon? Anebo má obliba speciálních dresů co do činění s českým kutilstvím? Rádi si pořizujeme všemožná udělátka a i funkční oblečení na kolo je svým způsobem takové udělátko. Můžeme pak vést učené hovory o tom, v čem je vlákno našeho trička vychytanější než spolujezdcovo a jak jsme ho výhodně pořídili ve slevě.

Poslat “boule a záhyby” o víkendu do lesa je jedna věc, poslat je uprostřed bílého dne do centra města věc druhá. Můžeme si říct, že jsme konečně objevili svobodu; že po desetiletích šedivé monokultury, kdy se většina lidí snažila na ulicích vizuálně schovat, se nebojíme říct, že rádi usedáme na kolo v profesionálním elastickém trikotu.

Ale stejně tak si můžeme říct, že jsme se ještě nenaučili ohleduplnosti vůči okolí. Nebo je to ještě jinak?

autorKateřina Šafaříková

zdroj: http://www.respekt.cz/spolecnost/proc-si-cykloobleceni-navlekame-i-ve-meste